Politika. Pro někoho nuda k uzívaní, pro jiného každodenní adrenalin. Někdo ji miluje, jiný ji nemůže vystát, ale ať chceme nebo ne, úplně se jí nevyhneme. Ovlivňuje nás všechny – od cen rohlíků až po kvalitu škol, kam chodí naše děti. A přesto od spousty lidí slyším, že „politika je špína“ nebo že „všichni politici jsou stejní“. Ale je to fakt tak jednoduché? Když se podíváme kolem sebe, není těžké pochopit, proč to tolik lidí vidí takhle. Politici si často hledí spíš vlastních koryt než toho, co by opravdu pomohlo lidem. Korupce, lobbing, kamarádíčkování – to nejsou jen slova, ale realita, kterou sledujeme dnes a denně.
Místo řešení skutečných problémů vidíme hádky, prázdná gesta a sliby, které se rozplynou dřív než se vůbec stačí zapsat do paměti. A mezitím? Obyčejní lidé šetří každou korunu a hledají způsoby, jak přežít. Nikdo po nás nechce, abychom hned všichni kandidovali do parlamentu. Ale mohli bychom aspoň začít přemýšlet nad tím, co čteme a komu věříme. Ověřovat si informace. Nehltat jen líbivé slogany a obličeje na billboardech, ale opravdu se podívat, co která strana nabízí. Každý malý krok směrem k větší informovanosti se počítá. Politika totiž není jenom pro politiky. Je to naše věc.
A když ji necháme jen těm, co ji berou jako výtah k moci, nemůžeme se divit, že to s ní jde z kopce. Proto se ptejme, zajímejme se, buďme kritičtí a hlavně – nenechme se otrávit! Abych ale nebyla jen pesimistická – i mezi politiky existují lidi, kterým nejde jen o tučné konto a funkci na doživotí. Jsou tam ti, kteří chtějí něco změnit – zlepšit školství, zdravotnictví, životní prostředí. Jen o nich tolik neslyšíme, protože média mají radši skandály a hádky. Ale jsou tam. A pokud chceme, aby jich bylo víc, musíme jim dát šanci. Musíme si přestat říkat, že „tohle není pro nás“ a začít politiku vnímat jako něco, co můžeme ovlivnit. Protože nakonec – je to i o nás.