Výsledky pozorování, pokusů, událostí a zaznamenávání zemědělských prací v bio-dynamickém zemědělství během velikonočního období přivedly autory k těmto výpočtům. Tyto převratné pokusy byly započaty již před třiceti pěti až čtyřiceti lety, na podněty, které se objevily v mnohaletém opakování, a to takové, že Velikonoční svátky, jako například Velký pátek a Svatá sobota je možné doporučit k osevním a sadebním pracím v bio-dynamickém zemědělství. Tato dlouholetá pozorování zkušených zemědělců ovšem ukázala, že semena vysazená během těchto dnů špatně klíčila, měla zakrnělý růst mladých rostlinek a výnosy těchto velikonočních výsadeb byly velice slabé.
Zrovna tak se ukázalo, že mladé rostlinky, které byly v těchto dnech přesazeny, špatně zakořeňovaly, jejich listy byly povadlé a visely, a obvykle nakonec v určitém okamžiku zemřely. Tento negativní vliv na rostliny začíná vždy brzy na Velký pátek a končí kolem východu slunce o velikonočním ránu. Z tohoto důvodu jsou tyto dny v bio-dynamickém zemědělství uváděny v osevním kalendáři jako nepříznivé pro výsadbu semen a přesazování mladých rostlinek. V posledních letech tohoto pozorování, kolem těchto velikonočních dnů, často docházelo k takovým planetárním opozicím, které přinesly dobré počasí. V tomto období se ukázala i půda v dobrém stavu. Po skončení Velikonoc však už někdy počasí tak dobré nebylo.
Následně na to si zemědělci někdy stěžovali, že nevyužili takových hezkých dní. Při následných pokusech v těchto dnech, na Velký pátek, byla velice příznivá planetární opozice a na Svatou sobotu vycházel teplý trigon. Půda byla v nejlepším stavu a rovněž počasí bylo ideální pro setí obilí. Proto se autoři výzkumu rozhodli zasít tři druhy obilí, a to jarní žito, jarní pšenicí a zrovna tak ječmenem. Dostupná plocha byla přibližně tisíc metrů čtverečních. Během podzimu bylo ještě přidáno malé množství kompostu.